Aby mohl člověk pracovat s internetem, musí mezi počítačem uživatele a internetem
(tedy dalšími počítači) být umožněna komunikace.
Celý internet je vlastně jedna obrovská složitá informační superkřižovatka
(servery jsou vzájemně propojeny vysokokapacitními linkami, k serverům se
připojují uživatelé). Je jedno, co chce ten který uživatel provádět (číst si
poštu, www stránky, stahovat obrázky…). Počítač uživatele vyšle požadavek, který
dorazí k cíli. Ten (cílový počítač/server), pokud může (máte oprávnění, data jsou k dispozici,…),
vám pošle to, o co jste si řekli.
Požadavky a data neustále proudí, přeskakují přes servery a směřují ke svým cílům. Existuje takřka neomezený počet cest, kudy se k vám vyžádaná data mohou dostat (to vyplývá z architektury internetu – nemá jedno centrum např. centrální počítač)
V případě, že váš počítač nemůže okolním serverům sdělit vaše požadavky, nedostane se mu ani odpovědi. Celé tajemství tkví v komunikaci.
Počítače používají ke komunikaci jistá pravidla (protokoly). O těch si blíže povíme v kapitole Síťové protokoly. Dnes se budeme soustředit na způsoby, kterými se dá komunikace zajistit.